Školní řád včetně příloh
| 
Školní řád včetně příloh
Základní škola Frýdek – Místek, Jiřího z Poděbrad 3109
ŠKOLNÍ ŘÁD
Směrnice vydaná ředitelem školy
Přílohy:
- 1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků - Klasifikační řád
- 2. Práva a povinnosti žáků včetně pravidel slušného chování (příloha pro žáky)
- 3. Výchovná opatření
- 4. Omlouvání nepřítomnosti žáků ve výuce
- 5. Uvolňování žáků z výuky
- 6. Organizace a zajištění dozoru v průběhu vyučování a při činnostech mimo prostory školy
- 7. Postup při určení výše úhrady za poškození, zničení či ztrátu učebnice
Školní řád je vydán v souladu s ustanovením § 30 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání. Respektuje ustanovení navazujících závazných právních předpisů, a to vyhlášky č.64/2005 Sb., o evidenci úrazů žáků, č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb., vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných a rozpracovává je na podmínky školy.
Vzdělávání je veřejnou službou (§ 2 odst. 3 školského zákona).
Je založeno na zásadách rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoliv diskriminace z důvodů rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana (§ 2 odst. 1a školského zákona).
1 Podrobnosti k výkonu
1.1 Práv a povinností žáků (§ 21 a 22 školského zákona)
- žák je povinen řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat,
- dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
- plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem,
- žák má právo na vytváření podmínek pro rozvoj tělesného, sociálního a duševního zdraví,
- žák má právo na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
- žáci mají právo zakládat v rámci školy samosprávné orgány (Úmluva o právech dítěte) a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy.
Žáci nepoužívají hrubých a vulgárních výrazů. Zdržují se projevů násilí a neprojevují vůči sobě nepřátelství.
Své mínění a názory sdělují pedagogickým pracovníkům i ostatním zaměstnancům školy vždy slušným způsobem.
1.2 Práv a povinností zákonných zástupců
- volit a být volen do školské rady,
- prostřednictvím členů školské rady se podílet na správě školy, podávat podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- být informován o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte,
- být podle aktuální situace včas informován o volných dnech, které má ředitel právo vyhlásit v celkovém počtu 5 pracovních dnů za školní rok. Ředitelské volno se vyhlašuje v důsledku technických havárií, na základě požadavku hlavního hygienika nebo z jiných závažných organizačních nebo provozních důvodů (§ 24 odst.2),
- vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost,
- na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle realizovaného vzdělávacího programu,
- požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu,
1.2.1 oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost a žáka, a změny v těchto údajích. Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi (zdravotní způsobilost,…) jsou důvěrné a jejich zpracovávání se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních dat.
1.2.2 zajistit aby žák řádně docházel do školy,
1.2.3 informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vyučování,
1.2.4 oznamovat škole další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání a bezpečnost žáka a změny v těchto údajích,
1.2.5 na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,
1.2.6dokládat důvody nepřítomnosti žáka v souladu s podmínkami uvedenými v příloze školního řádu
- 3 Pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky
- Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáka pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním realizovaného vzdělávacího programu, školního řádu, organizačního řádu a dalších vnitřních předpisů a aktuálních organizačních opatření.
- Informace o prospěchu a chování poskytují zákonným zástupcům vyučující a třídní učitelé průběžně formou zápisů v žákovských knížkách a na třídních schůzkách.
2 Provoz a režim školy
- Žáci jsou prokazatelně seznámeni se školním řádem a vnitřním režimem, poučeni o bezpečném chování v šatnách, na chodbách, v době přestávek a při činnostech mimo budovu školy. Zápis o poučení je proveden do třídní knihy.
- Školní budova se otevírá v 6:00 hodin. Pro žáky se školní budova otevírá v 7:35 hodin, kdy určeným vchodem vstupují do šaten. Do tříd odchází v 7:40 hodin.
- Mají-li žáci posunut začátek vyučování, přicházejí do školy nejdříve 20 minut před jeho zahájením.
- Zvonění v 8:00 hodin oznamuje začátek vyučování. Po zvonění jsou žáci připraveni na příslušnou hodinu a setrvávají v lavicích. Pokud se vyučující nedostaví do 5 minut, oznámí pověření žáci tuto skutečnost vedení školy.
- Vyučování probíhá podle rozvrhu hodin.
- Pokud je výuka z organizačních důvodů upravena - ukončena v jiném čase, než stanoví rozvrh hodin, škola na tuto skutečnost včas upozorní písemně (prostřednictvím žákovské knížky či deníčku) zákonné zástupce.
- Účast ve výuce nepovinného předmětu je pro přihlášené žáky povinná.
Organizace výuky a přestávek
|
1. hodina |
8:00 |
8:45 |
|
2. hodina |
8:55 |
9:40 |
|
3. hodina |
10:00 |
10:45 |
|
4. hodina |
10:55 |
11:40 |
|
5. hodina |
11:50 |
12:35 |
|
6. hodina |
12:45 |
13:30 |
|
|
|
|
|
7. hodina |
13:45 |
14:30 |
|
8. hodina |
14:30 |
15:15 |
- Žáci se aktivně účastní vyučování a nenarušují nevhodným chováním jeho průběh. Respektují pokyny vyučujících.
- Vyučující podporují relaxačními prvky a odpočinkovými činnostmi v průběhu vyučovací hodiny rozvoj tělesného a duševního zdraví žáků.
- Žák má právo na individuální pomoc vyučujícího, v případě, že nezvládnutí konkrétního učiva mu brání v jeho aplikaci nebo v další návazné činnosti.
- Do školy žák nenosí věci, které nesouvisí s výukou, cennosti a vyšší finanční částky.
- Žáci mají právo na přestávku a přiměřenou relaxaci, která podporuje jejich zdravý vývoj. Mohou se volně pohybovat po chodbách, chovají se tak, aby předcházeli možnému zranění sebe nebo svých spolužáků. Respektují právo spolužáků na svůj způsob trávení přestávky a dodržují pravidla slušného chování.
- V období, kdy slouží žákům k relaxaci i školní dvůr tj. za příznivého počasí v měsících květen, červen a září odvádí žáky 1. stupně do tohoto prostoru vyučující. Žáci 2. stupně odchází samostatně.
- Přechod žáků do učebny, kde probíhá jejich následující hodina, je organizován na konci přestávky.
- Do tělocvičny, odborných pracoven a na školní pozemek vstupují žáci z důvodů zajištění bezpečnosti pouze v doprovodu učitele.
- Vyžaduje-li předmět speciální oblečení, nosí jej žáci sebou.
- Třídní učitel(ka) si na každý týden stanoví z řad žáků službu, kterou pověřuje dílčími úkoly např. přenosem třídní knihy. Služba zodpovídá za pořádek v učebně, kterou třída opouští.
3 Podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, ochrany před sociálně-patologickými jevy, před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
3.1 Při činnostech organizovaných mimo budovu školy a před dny volna poskytuje třídní učitel(ka) informace vedoucí k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků. Dokladem je zápis na listině BOZP, který je součástí třídní knihy.
3.2 V průběhu vyučovacího dne je stanoven v prostoru šaten a jednotlivých podlaží dozor. Organizaci a zajištění dozoru zabezpečují zástupci ředitele pro daný stupeň školy.
3.3 Nošení, držení a distribuce (předávání a rozšiřování) a zneužívání návykových látek, stejně jako pití alkoholu a kouření je žákům přísně zakázáno. Zjištění těchto činností v prostorách školy je vážným porušením školního řádu a jako takové bude posuzováno (viz kázeňská opatření).
3.4 Jestliže se žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni nebo v ohrožení, má právo požádat o pomoc či radu třídního učitele(učitelku), výchovného poradce či jiného zaměstnance školy, ke kterému má důvěru. Ke stejnému účelu slouží i Schránka důvěry umístěná u vstupních dveří do sborovny školy..
3.5 Projevy šikany, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány. Jsou považovány za hrubý přestupek proti školnímu řádu a jako takové budou posuzovány.
3.6 Pokud žák zjistí ztrátu osobní věci, bezprostředně tuto skutečnost oznámí vyučujícímu nebo učiteli, který vykonává dozor a současně třídnímu učiteli (učitelce).
3.7 Z důvodů zachování čistoty a zamezení prašnosti prostředí učeben jsou žáci povinni se přezouvat. S ohledem na údržbu podlah škola vyžaduje používání přezůvek s bílou podrážkou.
3.81 Z důvodů ochrany zdraví dbají žáci hygienických zásad zejména před jídlem a po použití toalety.
3.9 Žáci mají přísný zákaz manipulace s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez přítomnosti učitele. Z bezpečnostních důvodů mají rovněž zákaz otevírání oken o přestávkách a sezení na okenních parapetech. Učebnu vyvětrá na začátku hodiny vyučující.
3.10 Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde v místech, kde probíhá vyučovací proces, jsou žáci povinni ihned nahlásit vyučujícímu, třídnímu nebo učiteli vykonávajícímu dozor.
4 Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků
- Ve své kmenové učebně i odborných pracovnách udržují žáci v průběhu vyučování pořádek.
- Šetří veškeré zařízení a vybavení školy. Na každou závadu upozorní vyučujícího nebo třídního učitele (učitelku). Za svévolné poškození, poškození nedbalým zacházením nebo zničení majetku školy, žáků, učitelů nebo zaměstnanců školy bude od zákonných zástupců vyžadována odpovídající náhrada.
- Šetrně zachází se svěřenými učebnicemi a školními potřebami. Jejich poškození případně ztrátu hlásí třídnímu učiteli (učitelce).
- Nalezené věci žáci odevzdávají na sekretariátu školy.
5 Podmínky hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád
viz příloha školního řádu
Respektujeme Metodický pokyn města Frýdku-Místku.
|
Se školním řádem a jeho přílohami byli zaměstnanci seznámeni dne |
30.8.2011 |
|
Zákonní zástupci byli informováni o vydání a obsahu školního řádu dne |
22.9.2011 |
|
Školní řád a jeho přílohy schválila školská rada dne |
3.11.2011 |
|
Účinnost dokumentu od |
4.11.2011 |
|
Aktualizace dokumentu |
|
Ve Frýdku-Místku
dne 4.11.2011
Ing. Jiří Adámek
ředitel školy
Směrnice ruší směrnici vydanou dne 11.4.2011
|
Číslo jednací: |
579/07 |
|
Spisový znak: |
2/1 |
|
Skartační znak: |
A5 |
Příloha školního řádu č. 1
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Klasifikační řád
Pravidla pro hodnocení jsou zpracována na základě vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání.
Obecné zásady:
- při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi
- při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáků, k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici
- podklady pro klasifikaci učitel získává:
- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
- zkouškami písemnými, ústními, praktickými, pohybovými, didaktickými testy
- písemnou práci z učiva za delší období (čtvrtletní práce) přesahující 30 minut mohou žáci psát v jednom dni pouze jednu – takové práce oznámí vyučující žákům předem (nejméně jeden týden) a ostatní vyučující informuje zápisem termínu do třídní knihy
- na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období
- přihlíží se k systematičnosti v práci žáka, stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období
- v předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě
- má-li žák za I. nebo II. pololetí školního roku absenci větší než 50%, bude na pedagogické radě rozhodnuto o doklasifikování žáka v termínu, který určí ředitel školy v souladu s §52 zákona č. 561/2004 Sb.
6.2.Hodnocení a klasifikace
A. v předmětech s převahou naukového zaměření
Stupeň 1 (výborný)
Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost.Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí.
Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
Stupeň 4 (dostatečný)
U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy.
Stupeň 5 (nedostatečný)
U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.
B. ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí.Vždy používá bezpečně a účinně materiály,nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.
Celkové hodnocení
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
- prospěl(a) s vyznamenáním
Žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e)
- prospěl(a)
Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
- neprospěl(a)
Žák neprospěl, je -li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
Způsob získávání podkladů pro hodnocení
Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové.......) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.
Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů.
Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost.
Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škola sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.
Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. StupeŇ prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě.
Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.
V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.
Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní učitele s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobů získávání podkladů.
Hodnocení práce v zájmových útvarech
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
- pracoval(a) úspěšně
- pracoval(a)
Hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany ČR
Při hodnocení žáků, kteří nejsou občany ČR a plní v ČR povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v ČR vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.
Sebehodnocení
Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Oba názory jsou průběžně konfrontovány. Učitel a žák na konci klasifikačního období společně hodnotí průběh výkonů žáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období.
Výstupní hodnocení
Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o možnostech žáka a jeho nadání
předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka
chování žáka v průběhu povinné školní docházky
dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka
Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.
Slovní hodnocení
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka , které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje tak zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
Komisionální přezkoušení
Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad
Komise je tříčlenná a tvoří ji:
- předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
- zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
- přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
- Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
- O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy
- Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
- Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
- Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
Opravná zkouška
- Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
- Žák koná opravnou zkoušku v případě, že byl na konci druhého pololetí klasifikován stupněm nedostatečně nejvýše ve dvou předmětech
- Termíny opravných zkoušek určí ředitel školy tak, aby byly vykonány nejpozději do 31. srpna. Pokud se žák v tomto termínu z vážných důvodů nemůže k opravné zkoušce dostavit, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září. Do té doby žák navštěvuje podmínečně nejbližší vyšší ročník.
- Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku
- O termínu konání opravné zkoušky informuje třídní učitel písemně zákonného zástupce. Žák, který se bez vážných důvodů ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nedostaví a do dvou dnů se neomluví, je klasifikován z daného předmětu stupněm prospěchu nedostatečný.
Přezkoušení
Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora. V takovém případě jmenuje komisi školní inspektor. Přezkoušení provede komise do deseti dnů. Výsledek přezkoušení je konečný, další přezkoušení žáka je nepřípustné.
Dodatečná zkouška
Dodatečnou zkoušku koná žák:
- který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci prvního pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí, ve výjimečných případech do konce klasifikačního období za druhé pololetí.
- který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci druhého pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena do 31. srpna příslušného školního roku, nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který z vážných důvodů nemohl být klasifikován ani do 15. října, opakuje ročník.
- Který podle posouzení vyučujícího nemá v daném předmětu dostatečný počet známek ve srovnání s ostatními žáky třídy z důvodu vysoké absence. O dodatečné zkoušce rozhoduje pedagogická rada na návrh vyučujícího daného předmětu.
Postup do dalšího ročníku
Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
Autoevaluace školy
Autoevaluace – vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a §12 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.
1. Oblasti autoevaluace
- materiální, technické, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání
- průběh vzdělávání
- školní klima a vzájemné vztahy s rodiči a místní komunitou
- výsledky vzdělávání
- řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických
pracovníků
- soulad realizovaného školního vzdělávacího programu s rámcovým vzdělávacím
programem pro základní vzdělávání
2. Cíle a kritéria autoevaluace
Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy. Cíle, kritéria, nástroje a časové rozvržení učiva jsou dány pokynem ředitele školy
Plnění školní docházky v zahraničí
1. Žák, který plní školní docházku v zahraniční škole, a koná zkoušku ve spádové škole,
koná ji:
a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělání,
c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
2. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.
3. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.
4. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.
5. Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel školy.
6. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
7. Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.
8. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.
9. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
10. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text „Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona“.
11. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení.
Příloha školního řádu č. 2
Práva a povinnosti včetně základních pravidel slušného chování
a) Žák má právo
- být informován o dění ve škole
- být zvolen do žákovského samosprávného orgánu
- vhodným způsobem vyjadřovat své názory a připomínky
- neví-li si rady nebo když má problém, požádat pedagogického pracovníka o pomoc
- na ochranu před různými formami násilí
b) Žák by měl
- pravidelně se připravovat na vyučování
- dodržovat osobní hygienu
- dbát na čistotu svého oděvu
- při vstupu do místnosti pozdravit, před vstupem do sborovny, kabinetu nebo ředitelny zaklepat
- slušně oslovovat své kamarády, nejlépe křestním jménem
- svým chováním na veřejnosti přispívat k dobrému jménu školy
c) Žák má povinnost
- účastnit se výuky podle rozvrhu hodin
- chovat se slušně ke všem pedagogickým i nepedagogickým zaměstnancům školy
- vždy respektovat pokyny pedagogických pracovníků
- při pohybu v prostorách školy dodržovat pravidla bezpečnosti, a tak chránit své zdraví i zdraví svých spolužáků a pracovníků školy
- zdržovat se projevů násilí a nepřátelství vůči svým spolužákům
d) Žák by neměl
- zbytečně se zdržovat v šatně
- přinášet předměty, kterými by mohl zranit sebe nebo své kamarády
- slovně ani tělesně své kamarády napadat
- používat vulgární výrazy
e) Žák nesmí
- užívat drogy a jiné látky, které poškozují jeho zdraví
- přinášet nebezpečné a návykové látky (drogy, cigarety, alkohol) do školy
- uplatňovat jakoukoliv formu šikany směrem ke svým spolužákům
- poškozovat svévolně majetek školy
- opouštět školu bez vědomí vyučujícího nebo třídního učitele
- otvírat okna, vyklánět se z nich a sedat na parapetech
- mít v době výuky zapnutý mobilní telefon, který musí mít uložen ve školní tašce. Žákovi je zakázáno během vyučovací hodiny i o přestávce pořizování zvukových i obrazových záznamů, neboť je to v rozporu s ochranou osobních práv učitelů a ostatních žáků. Při porušení tohoto zákazu bude žákovi učitelem dané vyučovací hodiny mobilní telefon zabaven do doby vyzvednutí jeho zákonným zástupcem.
Při porušení pravidel uvedených v bodech b) - e) budou uplatněna výchovná opatření, se kterými jsou žáci a jejich zákonní zástupci seznámeni.
Příloha školního řádu č. 3
Výchovná opatření
jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření (§31 školského zákona, §17 vyhlášky č. 48 o základním vzdělávání).
Udělení pochvaly a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy.
Pochvalu třídního učitele uděluje třídní učitel žákovi za reprezentaci školy, projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
Ředitel školy uděluje pochvalu po projednání na pedagogické radě za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci, za úspěšnou reprezentaci školy ve vyšších kolech znalostních, uměleckých a sportovních soutěžích.
Pochvala ředitele školy se uvádí na vysvědčení za příslušné pololetí.
Kázeňská opatření
Napomenutí – uděluje třídní učitel za přestupky proti školnímu řádu a to v oblasti nepřipravenosti na vyučování a bezpečnosti a ochrany zdraví.
Zápis je proveden v žákovské knížce a prostřednictvím třídního učitele v pedagogické dokumentaci.
Důtka třídního učitele – uděluje třídní učitel za opakované výše uvedené přestupky proti školnímu řádu, nevhodné chování, ohrožování svého zdraví nebo zdraví spolužáků, neomluvené hodiny.
O udělení důtky jsou informováni zákonní zástupci prostřednictvím doporučeného dopisu. Důtka je evidována v pedagogické dokumentaci.
Důtku ředitele školy lze udělit pouze po projednání na pedagogické radě.
Uděluje se zaslovní a fyzické útoky, neomluvenou absenci, záměrné poškození školního majetku, opětovné neplnění školních povinností, opětovné nerespektování pravidel vnitřního režimu a tím ohrožování bezpečnosti a zdraví svého případně svých spolužáků.
O udělení důtky ředitele školy jsou zákonní zástupci informováni doporučeným dopisem. Důtka je evidována v pedagogické dokumentaci.
Zvláště hrubé a úmyslné útoky žáka vůči pedagogům nebo pracovníkům školy se vždy považují za závažný přestupek.
Příloha školního řádu č. 4
Omlouvání nepřítomnosti žáka ve výuce
- důvodem nepřítomnosti žáka jsou zdravotní a závažné rodinné problémy,
- na základě žádosti rodičů může žáka z výuky uvolnit na jednu hodinu příslušný vyučující, na jeden až dva dny třídní učitel(ka), nad dva dny ředitel školy. V tomto případě je nutné podat písemnou žádost.
- předem známou nepřítomnost žáka je nutné oznámit třídnímu učiteli v časovém předstihu, a to z důvodů zajištění informací o učivu probíraném v době nepřítomnosti žáka,
- omluvit žáka z nepřítomnosti ve výuce je nutné provést nejpozději do tří dnů ode dne jeho nepřítomnosti (§ 50 odst. 1 školského zákona). Formu omluvy volí zákonný zástupce.
- v odůvodněných případech má škola právo vyžadovat doložení nepřítomnosti žáka z důvodů zdravotních obtíží či nemoci potvrzením ošetřujícího lékaře.
- v době vyučování navštěvují žáci lékaře jen v odůvodněných případech. Z výuky si vyzvedává žáka zákonný zástupce.
- Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy a zapojí se do výuky. Po opětovném nástupu do školy žák předloží omluvenku třídnímu učiteli nebo učiteli, který jej zastupuje.
- lékařské potvrzení o omezeních v tělesné výchově a pracovní výchově z důvodu zdravotního stavu je žák povinen předložit do 30. září každého školního roku, nemá-li původně vystavené potvrzení dlouhodobější platnost; v případě akutního stavu žák potvrzení předkládá bezprostředně po návštěvě lékaře.
Příloha školního řádu č. 5
Uvolňování žáka z výuky
- V průběhu výuky může žák opustit budovu školy pouze na základě písemné žádosti rodičů, s vědomím a souhlasem třídního, popřípadě příslušného vyučujícího učitele.
- Žáci, kteří se stravují ve školní jídelně odchází na oběd z poslední dopolední vyučovací hodiny společně s učitelem, a to přes šatnu, kde si odloží aktovky.
- V době polední přestávky pobývají žáci mimo budovu školy pouze na základě písemného souhlasu rodičů. Příslušný dokument si žáci vyzvednou u třídního učitele. Po vyplnění má platnost pro aktuální školní rok a bude uložen u třídního učitele.
- Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
- V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře.
- Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitelka školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 školského zákona. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.
Příloha školního řádu č. 6
Organizace a zajištění dozoru v průběhu vyučování a při činnostech mimo prostory školy
- Dozor v době přestávek vykonávají pedagogičtí pracovníci. Rozvrh, který stanoví dobu, rozsah a místo dozoru, schvaluje ředitel školy a je zveřejněn ve sborovně a ve společných prostorách (chodby, školní jídelna), kde je dozor zajišťován.
- Dozor při práci na školním pozemku, brigádách, soutěžích a ostatních akcích organizovaných mimo budovu školy vykonávají vyučující nebo pověření zaměstnanci.
- Pokud probíhá akce mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, připadá na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků nejvýše 25 žáků. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí škola nejméně jeden den předem zákonným zástupcům žáků (§ 3 odst. 2,3 vyhlášky o základním vzdělávání).
- Po skončení akce, která proběhla mimo budovu školy, může dozorem pověřený učitel(ka) žáky rozpustit po výslovném vyjádření, že vyučování žákům končí.
- Bezpečnost žáků v odborných pracovnách je zajištěna ustanoveními v příslušných řádech odborných pracoven a tělocvičen (Směrnice "Povinnosti pedagog. pracovníků v oblasti výchovy ke zdraví, prevence negativních jevů, hygieny a bezpečnosti, evidence úrazů"), se kterými jsou žáci prokazatelně seznámeni v úvodní hodině. Při přecházení na místa vyučování nebo jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob.
Příloha školního řádu č. 7
Postup při určení výše úhrady za poškození, zničení, či ztrátu učebnice
a) poškození učebnice
O supni poškození rozhoduje třídní učitel, ten také stanoví výši úhrady, a to dle
stupně poškození.
|
délka používání |
úhrada |
|
1 rok |
3/4 z původní ceny |
|
2 roky |
1/2 z původní ceny |
|
3 roky |
1/3 z původní ceny |
|
4 roky |
1/4 z původní ceny |
|
5 let |
1/5 z původní ceny |
b) ztráta učebnice
Žák uhradí plnou výši ceny učebnice.
Peníze za poškozené a ztracené učebnice odevzdává třídní učitel vedoucí
ekonomického útvaru školy, která vystaví třídnímu učiteli příjmový doklad
Partnerství
Vzhled
